Nemáte-li z elektronické hudby vyloženě husí kůži, pusťte si k četbě následující dnb skladbu, která přesně vystihuje náladu místa a příběhu.
Odkaz na Youtube: youtu.be/uYOsoA4sccU
Kola zaskřípají až do morku kostí, vlak s cuknutím zastavuje a mě uvítá prázdná lesní stanice. Cítím bezmeznou úlevu a bezmála dětskou radost. Konečně z města, zapomenout na shon, starosti zůstaly kdesi za kopci. Vycházím na neznačené cesty, na nichž, věřím, nepotkám za celý den živáčka.
Paráda! Nikde nikdo, v dálce občas zahlédnu vysokou, kolem švitoří drobotina, čerstvé povětří, přívětivé slunko: co víc si přát!
Pro návrat vybírám z mapy neznámou stezku, fajn, alespoň poznám nový střípek krajiny. Procházím krásným lesem, přece v zátylku svrbí pocit, něco je jinak. Jasně! Obstoupilo mě tísnivé ticho, které neomylně ví kam tnout. Odmlčel se tlumený hlas krajiny, utichlo trylkování, slyším pouze svůj dech a podivné hučení, jako by na dosah ruky předl obrovský naftový motor. Z batohu vytahuji mobil, abych zvuk nahrál. Minutový záznam je hluchý, vytáčím hlasitost, a přesto neslyším ani svůj dech. Náladu opouští lehkost, mysl zabředá do smrduté bažiny, na dlouhé rozumování ale nezbývá čas.