Venku je hnusně! Paráda! Sněží, snad poprvé pořádně tuto zimu, toho přece musím využít a jít vyzkoušet nový objektiv k zrcadlovce. Než jsem se rozhoupal ke koupi, přečetl jsem spoustu recenzí, doporučení zkušenějších krajinářů, a tudíž se nemohl dočkat prvního fotografování. Bez vytáček napíši, že jsem zatím z výsledku rozpačitý, ale nebudu předčasně stahovat objektiv z aparátu a házet do fotobrašny, dám mu ještě šanci: jednu, dvě…
Vyrazil jsem brzy po osmé a před domem potkal souseda při venčení pejska, což byl na následující tři hodiny poslední živý člověk, kterého jsem spatřil. Co vám budu povídat, celou cestu mě pronásledoval chlad, vlezlo, ostrý vítr, něžné vločky ale zejména řezavé ledové krupky, proto mi horký čaj v termosce přišel náramně k duhu. Prošel jsem vyhlídková místa v okolí města a prokřehlými prsty se snažil o krajinářskou fotografii.
Předkládám vám jeden z prvních snímků dopoledního focení z lesa nad rybníkem Vorkem, kdy jsem teprve mířil na místa s rozhledem do kraje.
Sobota 29. února 2020.