Nebojme se pokleknout

Nebojme se pokleknout

Co tam dělá?! On snad klečí a modlí se…?

Náhodný tulák zastavuje na své pouti, oči zakrývá stříškou z prstů a přemýšlí, zda je obraz skutečný či mámením znavené mysli, však se na cestu vydal dlouho nad ránem: Už, už aby narazil na nějakou šenkovnu. Onen páteční den jsem mohl z dáli působit jako nejistý přelud. V pravdě jsem se nemodlil s rukama sepjatýma na kamenném oltáři, nýbrž klečím, abych dostal do záběru vše, co jsem si v hlavě vysnil: v předním plánu němého svědka mrtvých časů, ve středním samotáře pastviny a v zadním vrch Strážný nad Radvancem.

Klečím, aparát těsně nad zemí, záběr připravený, tajím dech, a když konečně mezi mraky vykoukne slunce a krajem rozběhne se jeho zář, závěrka zacvaká v rychlém staccatu.

Pastviny mezi Údolím nářků (vzdechů) a rozcestím U posedu před Cvikovem. (GPS: 50.7668522N, 14.6112561E)
Pátek 31. ledna 2020.