Maliny a malinová limonáda, nebo, jak říkala moje babička z Podkrkonoší malinouka, neodmyslitelně patří k létu jako báječné občerstvení. Z dětství si nesu vzpomínku na obrovský maliník za domem prarodičů (už není, bohužel, noví sousedí jej pokáceli…) a jeho nejsladší plody na světě. Jejich chuť si každoročně během léta připomínám čerstvou limonádou. A tuším, že mnozí z vás mají podobné vzpomínky.
Něco ze zákulisí:
Původně jsem zamýšlel fotku pořídit na zahradě, i kout už byl vyhlédnutý, ale převážila touha vyzkoušet něco nového. Ve městě jsem nalezl zeď porostlou břečťanem a fotku z mobilu (No, fuj!) rychle upravil ve Photoshopu s důrazem na žlutý nádech od letního slunce a decentní rozmazání. Upravený snímek jsem nahrál do tabletu, přes HDMI kabel jej propojil s televizí a ta posloužila jako pozadí zátiší. V nastavení jsem ještě doladil barevnost obrazu a mohl se pustit do focení.
Dalšího rozostření listoví jsem dosáhl použitím nižšího clonového čísla, čímž přestaly být rušivé pixely zcela patrné.